Co vás inspirovalo k uspořádání této akce právě v Jeseníku?

Akci Duhový běh pro rodiny vlastní i náhradní vnímám jako skvělou příležitost, jak propojit lidi, rodiny a podpořit myšlenku, že každý domov, kde je láska a bezpečí, je důležitý. Snažíme se ukázat, že rodina může mít mnoho podob a že i děti, které nemohou vyrůstat ve své biologické rodině, si zaslouží stabilní a laskavé prostředí.

Pro koho je Duhový běh určen a co všechno na účastníky letos čeká?
Duhový běh je určen opravdu pro všechny. Pro rodiny s dětmi, náhradní i vlastní rodiče, prarodiče, přátele i jednotlivce. Zkrátka pro každého, kdo chce strávit příjemné odpoledne, rozhýbat se a podpořit myšlenku, že rodina má mnoho podob a každá je důležitá. Také letos se mohou účastníci těšit na dva běžecké okruhy, kratší pro nejmenší děti i kočárky a delší pro větší běžce. Zahraje kapela U Tebe, chybět nebude ani animační program, občerstvení, malování na obličej nebo fotokoutek. Celý den se ponese v duchu radosti a věřím, že si z něj každý odnese něco hezkého.

Můžete čtenářům stručně vysvětlit, co si pod pojmem „náhradní rodinná péče" představit?

Náhradní rodinná péče znamená, že dítě, které nemůže z různých důvodů vyrůstat se svými biologickými rodiči, dostane možnost žít v prostředí jiné rodiny. Může jít např. o pěstounskou péči, která je buď přechodná nebo dlouhodobá, poručenství, či o osvojení (adopci), kdy se dítě stává plnohodnotným členem nové rodiny.

Jaká je v současnosti situace v oblasti náhradní rodinné péče na Jesenicku? Kolik dětí u nás žije v náhradních rodinách?

Situace se velmi pomalu zlepšuje, ale stále je více dětí, které potřebují náhradní rodinu než osob, které by byly ochotné a schopné jim ji poskytnout. Jen na Jesenicku máme v ústavních zařízeních umístěno 35 dětí. Situace v celé republice je však horší, stále je potřeba hledat nové pěstouny, a to zejména pro starší děti a sourozenecké skupiny. V náhradní rodinné péči na Jesenicku vyrůstá aktuálně 133 dětí, z toho 17 dětí je v poručenské péči, jedno dítě je v péči tzv. svěřenectví a zbývající dětí jsou v pěstounské péči.

Co vede lidi k tomu, že se rozhodnou stát pěstouny? A co je na této roli nejnáročnější?

Každý pěstoun má svůj osobní příběh a motivaci, ale často jde o lidi, kteří mají silný smysl pro pomoc druhým a cítí potřebu dát dítěti domov. Mnozí pěstouni už sami vychovali své děti a chtějí se o své zkušenosti podělit. Být pěstounem je náročné, pro někoho je nejtěžší pracovat s emocemi dítěte, které prošlo složitými situacemi, pro jiného je náročné spolupracovat s úřady nebo s biologickou rodinou dítěte. 

Jakou podporu náhradním rodinám poskytuje stát, kraj nebo město Jeseník?

Pěstouni mají ze zákona nárok např. na finanční podporu, odborné poradenství či vzdělávání. Náhradní rodiče mají možnost také uzavřít dohodu o doprovázení s vybranou organizací (v našem regionu působí zejména organizace EUROTOPIA.CZ, o.p.s., a Spolu pro rodinu, z.s.). Pracovníci doprovázející organizace jsou pak pěstounům nápomocni při řešení výchovných a vztahových obtíží, zajištění kontaktu dítěte s biologickou rodinou, administrativních záležitostí spojených s pěstounskou péčí i při zvládání náročných životních situací, které mohou v průběhu péče o dítě nastat.

Kraj a město Jeseník se snaží o šíření osvěty o náhradním rodinné péči zejména tím, že pořádá akce jako je Duhový běh, Den pro rodinu vlastní i náhradní, Předmájová veselice, a další. Kromě těchto velkých kulturně informačních akcí město i kraj realizuje ve spolupráci s místními organizacemi informační kampaně nebo besedy a zapojuje se do celorepublikových akcí, jako je třeba Bábovkový den.

Setkáváte se ve své praxi s nějakými předsudky nebo mýty ohledně náhradní péče, které byste ráda uvedla na pravou míru?

Ano, jedním z nejčastějších mýtů je například to, že pěstouni si berou děti „kvůli penězům“. Ve skutečnosti je to obrovský závazek, který nelze dělat jen pro finanční odměnu. Další předsudek je, že „všechny děti v pěstounské péči jsou problémové.“ Ve skutečnosti mají tyto děti za sebou těžké životní osudy, ale s láskyplným přístupem a stabilitou mohou vyrůst v úžasné mladé lidi.

Jak probíhá proces, pokud se někdo rozhodne, že by chtěl nabídnout dítěti náhradní domov?

Zájemce musí projít poměrně důkladným procesem, který zahrnuje pohovory, psychologická vyšetření a přípravný kurz. Je to důležité, protože pěstounství i adopce jsou velká odpovědnost a je nutné, aby byli lidé dobře připraveni. Po splnění všech podmínek a schválení se pak hledá pro konkrétní dítě nejvhodnější rodina. Bližší informace všem případným zájemcům poskytnou kolegyně z oddělení, které se náhradní rodinné péči věnují.

Co byste vzkázala lidem, kteří o pěstounství uvažují, ale mají třeba obavy nebo pocit, že "na to nemají"?

Strach a pochybnosti jsou normální, protože jde o velký krok. Důležité je ale vědět, že nikdo na to není sám – existuje podpora, vzdělávání a odborníci, kteří pomáhají. Pokud v sobě cítíte touhu pomoci dítěti najít domov, stojí za to o tom přemýšlet a zjistit si více. Možná zjistíte, že máte víc sil, než si myslíte.

A na závěr, co byste si přála, aby si lidé z Duhového běhu odnesli, kromě barevné radosti a úsměvů?

Přála bych si, aby si odnesli pocit sounáležitosti, otevřenost vůči různým podobám rodiny a třeba i nový pohled na náhradní rodinnou péči. A pokud by Duhový běh inspiroval, byť jen jednoho člověka k tomu, aby uvažoval o tom, že může dítěti nabídnout domov, mělo to celé smysl.