Popis

Jesenicko chce být atraktivním místem pro život, potřebuje posilovat svoji pozici v očích mladé generace, která region opouští příliš ochotně. Proto se město Jeseník zapojilo do socioekonomického výzkumného projektu Technologické agentury ČR, Univerzity Tomáše Bati, Technologického inovačního centra Zlín a Karlovarského kraje.

Projekt Design modelu metropolitních oblastí ČR zasažených depopulací k problému odlivu mladých mozků přistoupil poměrně komplexně. Po dílčích etapách získalo město Jeseník softwarový nástroj, s jehož pomocí může efektivně zjišťovat potřeby generace Z (nar. 1991-2010) a na tyto případně reagovat.

1. ETAPA – REŠERŠE SEKUNDÁRNÍCH DAT V EVROPĚ

Prvním úkolem bylo se podívat do světa, do regionů, které již podobný problém řešily. Vylidňování (zejména venkova) je fenomén zasahující většinu vyspělého světa. Lidé se přesouvají z venkovských oblasti do velkých měst, čímž nakonec trpí obě části dané země. Zmenšující se region ztrácející své obyvatele (potenciální podnikatele, zaměstnance…, zkrátka občany), tak i nová hostitelská města, kde pak tito noví obyvatelé berou původnímu obyvatelstvu obživu, bydlení, kapacity ve školách atp.

Z mnoha různých politik, jimiž depopulací zasažené regiony mohou bojovat, se jako poměrně důležitý ukázal marketing – přesněji řečeno city branding.

Podle našich zjištění se s tím lépe vypořádávají velká města. Nás při rešerši příkladů dobré praxe zaujaly města Amsterdam (Nizozemí), Porto (Portugalsko) a Helsinky (Finsko). Na nich je vidět, jak důležitá je značka města/regionu a logem to pouze začíná.

2. ETAPA – KULATÝ STŮL S REGIONÁLNÍMI LÍDRY

Ve druhé fázi jsme si došli pro názor na mladou generaci za stakeholdery. Lídři regionu jsou právě ti, kteří na Jesenicku podmínky pro mladé lidi vytvářejí. V rámci pečlivě připraveného scénáře online setkání jsme o odlivu mozků hovořili se zástupci municipalit, vzdělávacích institucí, byznysu i neziskového sektoru.

Debata se točila kolem potřeb mladé generace a jejich dostupnosti v regionu. Postihli jsme většinu důležitých oblastí. Ptali jsem se na regionální marketing, kvalitu vzdělávání, nabídku atraktivních zaměstnání, podporu podnikavosti, pestrost volnočasového vyžití, dostupnost bydlení i péči o životní prostředí.

Někdy se ukazovalo, že regionální lídři mají přehled, co mladí potřebují, někdy ale bylo patrné, že si nejsou jisti tím, zda ví, co na Jesenicku mladé udrží/přiláká zpět. Rozdíly ve vnímání okresu Jeseník „dospělými“ a „dětmi“ nám do určité míry potvrdila 3. etapa.

3. ETAPA – DOTAZNÍK PRO STUDENTY

Šli jsme do zdejších středních škol a ptali jsme studentů na jejich pohnutky k opuštění regionu. U mnoha odpovědí našeho podrobného dotazníku jsme samozřejmě získali potvrzení toho, co minimálně tušíme. Vždycky se ale vyplatí kvantifikovat subjektivní pocity a dojmy.

Navzdory zažitému klišé, že mladí tady žít nechtějí, jich 14 % o odchodu ani nepřemýšlí a téměř 41 % připouští návrat, pokud Jesenicko opustí.

Výzkumníky potěšila odpověď na to, zda a jak je generace Z spokojena se životem na Jesenicku. Přes 31 % je spokojeno zcela, 37 % spíše spokojeno.

Pozitivně by šlo interpretovat i odpovědi na otázku, kde by respondenti chtěli bydlet. Na města typu Praha, Brno apod. to v průzkumu vidělo jen necelých 26 %.

Graf 1: Pokud uvažuješ o odchodu z Jesenicka, považoval/a bys za reálné, že se sem někdy v budoucnu vrátíš? (435 odpovědí)

Graf 2: Kde bys chtěla/a bydlet? (418 odpovědí)

4. ETAPA – VÝROBA SOFTWAROVÉ APLIKACE

Vrcholem výzkumného projektu byla příprava softwaru, který nám pomůže sbírat nápady na zlepšení Jesenicka přímo mezi generací Z. Zapojení výzkumníci připravili jedenáct otázek, jejichž vyplnění je nezbytné zodpovědět u každého nápadu.

Autoři námětů se musí zamyslet nad proveditelností jejich myšlenek. Například musí alespoň rámcově spočítat náklady nebo kvantifikovat skupinu uživatelů, kterým by daný nápad měl řešit jejich problém.

Čtvrtá etapa přinesla kromě samotné aplikace i nástroj, jehož pomocí půjde o každém záměru hlasovat. Město tak získá nejenom databází projektů, zároveň si je bude moci seřadit podle hodnocení cílovou skupinou. Validace je nezbytným podkladem pro každého potenciálního investora.

5. ETAPA – SBĚR NÁPADŮ

V úzké spolupráci se zdejšími středními školami probíhá aktivní prezentace softwarové aplikace. Do ní studenti zapisují jednotlivě nebo ve skupinkách svoje konkrétní náměty, kdy se po nich chce vyplnění klíčových parametrů. Nejde o nic menšího než vpustit do následného hlasování mezi mládeží pouze ty projekty, které mají naději na budoucí realizaci.

Nad rámec projektu totiž jde záměr města, dovést některé nápady studentů až do fáze provedení.

VYPLŇTE NÁMĚTY